Standard a historie
plemene německý ovčák
FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
SECRETARIAT GENERAL: 14, rue Léopold II, 6530 THUIN
(Belgique)
F.C.I. - Standard Nr. 166 / 30.08.91 / D
ZEMĚ PŮVODU: Německo / 23.03.1991
KLASIFIKACE FCI: Skupina I - ovčáci
sekce 1 - ovčáci se zkouškou z výkonu
POUŽITÍ: všestranný pracovní, ovčácký a služební pes
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Podle úředních ustanovení spolku Verein für
Deutsche Schäferhunde e.V. (Spolek pro německé ovčáky) se sídlem v Augsburgu ve
VDH (Verband für das Deutsche Hundewesen), která ho stanoví jako zakladatelský
spolek pro plemeno německý ovčák za spolek odpovědný za standard plemene, byl
standard stanoven, přepracován a katalogizován na první členské schůzi ve
Frankfurtu nad Mohanem dne 20. září 1899 podle návrhů A. Mayera a von
Stephanitze a doplňků VI. členské schůze konané dne 28. července 1901, XXIII.
členské schůze v Kolíně nad Rýnem dne 17. září 1909, zasedání předsednictva a
chovatelské rady ve Wiesbadenu dne 5. září 1930 a zasedání chovatelské rady a
předsednictva dne 25. března 1961 v rámci zasedání WUSV (Welt-Union der Vereine
für Deutsche Schäferhunde - Světové unie spolků pro německé ovčáky), zasedání
WUSV dne 30. srpna 1976 a pravomocně schválen předsednictvem a radou ve dnech 23.-24.
března 1991.
Německý ovčák, s jehož plánovitým chovem se začalo v roce 1899 po
založení Spolku pro německé ovčáky (SV) byl vyšlechtěn ze středoněmeckého a
jihoněmeckého rázu ovčáckých psů, které tehdy existovaly, s konečným cílem
získat služebního psa s vlohami pro velké výkony. K dosažení tohoto cíle byl
vypracován standard plemene německý ovčák, který se vztahuje nejen k tělesným
vlastnostem, ale i k povahovým a charakterovým vlastnostem.
CELKOVÝ ZJEV: Německý ovčák je pes střední velikosti, poněkud obdélníkového
formátu, silný a dobře osvalený. Kosti jsou suché a je celkově pevné
konstituce.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Kohoutková výška činí u psů 60 - 65 cm, u fen 55 - 60
cm. Délka trupu přesahuje kohoutkovou výšku zhruba o 10 - 17%.
POVAHA: Německý ovčák musí být povahově vyrovnaný, pevných nervů,
sebevědomý, absolutně přirozený (s výjimkou vydráždění), zcela dobromyslný, ale
pozorný a ovladatelný. Musí mít odvahu, bojovnost a tvrdost, aby byl vhodný
jako doprovodný, strážní, služební, pastevecký pes a pes k obraně.
HLAVA: Hlava je klínovitého tvaru, je přiměřená velikosti těla (délka
hlavy odpovídá zhruba 40% kohoutkové výšky), aniž by působila těžkopádným
dojmem nebo byla příliš dlouhá, v celkovém zjevu suchá, mezi ušima přiměřeně
široká. Čelo při pohledu zpředu nebo ze strany jen mírně klenuté, bez anebo jen
s málo znatelnou rýhou uprostřed čela.
Poměr mezi temenem a obličejovou částí činí 50% ku 50%.
Šíře temene má zhruba odpovídat délce temene. Temeno se při pohledu shora od
uší ke špičce nosu stejnoměrně pozvolna zužuje a přechází přes neostrý čelní
sklon v klínovitě formovanou obličejovou část hlavy (tlamu). Horní a dolní
čelist musí být silně vyvinuté.
Hřbet nosu je rovný, prohnutí nebo vyklenutí jsou nežádoucí. Pysky pevně
přiléhající, uzavřené a tmavě zbarvené.
Nos: Musí být černý.
Chrup: Musí být silný, zdravý a úplný (42 zubů podle zubního vzorce).
Německý ovčák má nůžkový skus, což znamená,že řezáky musí do sebe nůžkovitě
zapadat, přičemž řezáky horní čelisti nůžkovitě přesahují řezáky dolní čelisti.
Klešťový skus, předkus a podkus jsou vady, taktéž větší mezery mezi
jednotlivými zuby (postavení s mezerami). Vadné je i zcela rovné řazení řezáků.
Čelisti musí být silně vyvinuté, aby zuby mohly být zasazeny v zubní liště
pevně.
Oči: Středně veliké, mandlovitého tvaru, poněkud šikmo položené, ale ne
vystupující. Barva očí má co možná nejtmavší. Světlé, pichlavé oči jsou
nežádoucí, protože nepříznivě ovlivňují výraz psa.
UŠI: Německý ovčák má postavené středně veliké uši, nesené vzpřímeně a
směřující stejným směrem (ne stažené do stran), sbíhají se do špičky a ušní
boltce jsou otočené kupředu. Překlopené a visící uši jsou vadné. Uši složené
dozadu při pohybu popřípadě v klidu nejsou vadou.
KRK: Silný s dobře vyvinutým svalstvem, bez volné kůže a bez volné kůže
na hrdle (bez laloku). Úhel s trupem (s horizontální linií) činí přibližně 45o.
TRUP: Hřbetní linie probíhá bez znatelného přerušení od nasazení krku
před dobře vyvinutý kohoutek a přes vodorovný zcela lehce spadající hřbet až ke
slabě spadající zádi. Hřbet je pevný, silný a dobře osvalený. Bedra jsou
široká,silně vyvinutá a dobře osvalená. Záď má být dlouhá, mírně spadající (asi
23o k horizontále) a bez přerušení hřbetní linie přechází do
nasazení ocasu.
Hrudník: má být přiměřeně široký, spodní část hrudníku má být dlouhá a
výrazná. Hloubka hrudníku činí zhruba 45 až 48% kohoutkové výšky.
Žebra by měla být přiměřeně klenutá, sudovitý hrudník je vadou stejně jako
plochá žebra.
Ocas: Dosahuje nejméně k hleznu, nepřesahuje však polovinu nártu. Na
spodní straně srst poněkud delší. Ocas je nesen svěšený v mírném oblouku, při
vzrušení a pohybu je nesen poněkud výš, nepřesahuje však horizontální linii
hřbetu. Operativní úpravy jsou zakázané.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: musejí být ze všech stran rovné, zepředu dokonale
rovnoběžné. Lopatka a rameno jsou stejné délky a silným svalstvem pevně
připevněny k trupu. Ideální úhel mezi lopatkou a ramenem je 90o,
zpravidla až do 110o.
Při statickém posouzení, ani v pohybu nesmí být lokty vybočené ani vtlačené.
Předloktí ze stran rovné a navzájem dokonale rovnoběžně postavené se suchým a
pevným osvalením. Nadprstí má délku cca 1/3 předloktí a svírá s ním úhel cca 20o
- 22o. Příliš šikmo postavené (více než 22o) i příliš
strmě postavené nadprstí (méně než 20o) ovlivňují použitelnost psa a
zvláště jeho vytrvalost.
Tlapy: jsou okrouhlé, dobře uzavřené a klenuté, polštářky tlap tvrdé,
ale ne drsné. Drápy jsou silné a tmavé.
PÁNEVNÍ
KONČETINY: Postavení pánevních končetin je poněkud posunuté dozadu, přičemž
zadní končetiny jsou při pohledu zezadu rovnoběžné. Stehenní a holenní kost
jsou přibližně stejné délky a tvoří úhel cca 120o, stehna jsou silná
a dobře osvalená.
Hlezna jsou silně vyvinutá a pevná, nárt stojí svisle pod hlezny.
Tlapy: Tlapy jsou dobře
uzavřené, lehce klenuté, polštářky tvrdé a tmavé barvy, drápy silné, zahnuté a
rovněž tmavě zbarvené.
CHODY: Německý ovčák je klusák. Končetiny musí svojí délkou a úhlením
vzájemně ladit tak, aby se pánevní končetina mohla pohybovat až pod střed těla
a hrudní končetina mohla dosahovat stejně daleko kupředu, aniž by to zjevně
narušilo hřbetní linii. Každý sklon k přeúhlení pánevních končetin snižuje
pevnost a vytrvalost a tím také použitelnost psa. Při správném poměru stavby
těla a úhlení končetin je výsledkem prostorný pohyb probíhající nízko nad zemí
budící dojem nenucenosti. Hlava je lehce vychýlená vpřed a ocas je mírně
zvednutý; při rovnoměrném klidném klusu je výsledkem plynulá a ničím
nepřerušené hřbetní linie probíhající od špiček uší přes týl a hřbet až ke
špičce ocasu.
KŮŽE: Kůže je (volně) přilehlá k tělu bez viditelných vrásek a záhybů.
OSRSTĚNÍ:
VLASTNOSTI SRSTI: korektní osrstění německého ovčáka je patrová srst s
podsadou. Krycí srst má být co možná nejhustší, tvrdá a pevně přiléhající.
Hlava včetně vnitřku ušních boltců, přední strana končetin, tlapy a prsty
krátce osrstěny. Srst na krku poněkud delší a bohatší. Na zadní straně
končetin, až po zápěstí a popř. až po hlezno, je srst delší, na zadní straně
stehen tvoří mírné kalhoty.
BARVY: Černá s červenohnědými, hnědými, žlutými až světlešedými znaky.
Celočerná, jednobarevně šedá, nebo šedá s tmavým vlkošedým zbarvením. S černým
sedlem a maskou. Nenápadné malé bílé znaky na hrudi nebo světlé zbarvení na
vnitřních stranách končetin jsou přípustné, ač nežádoucí. Čenich musí být vždy
u každého zbarvení černý. Psi bez masky, se světlýma až pichlavě žlutýma očima,
světlých až bělavých znaků na hrudi a na vnitřní straně končetin, s bílými
drápy nebo červenou špičkou ocasu se považují za slabě pigmentované.
Podsada je vždy lehce našedlá. Bílá barva není přípustná.
VELIKOST / VÁHA:
Psi:
- výška v kohoutku 60 - 65 cm
- váha 30 - 40 kg
Feny:
- výška v kohoutku 55 - 60 cm
- váha 22 - 32 kg
VARLATA: Psi by měli vykazovat dvě zjevně normálně vyvinutá
varlata,která se plně nacházejí v šourku.
VADY: Každá odchylka od výše uvedených bodů by měla být považována za
vadu, jejíž hodnocení by mělo být v přesném poměru se stupni odchylky.
TĚŽKÉ VADY: Odchylky od výše uvedených popsaných charakteristických
znaků plemene, které nepříznivě ovlivňují upotřebitelnost.
Vady uší - příliš hluboko do stran nasazené uši, klopené uši, špatné postavení
uší, nepevné uši.
Podstatné nedostatky pigmentu.
Nedostatečná celková pevnost konstituce.
Vady chrupu - všechny odchylky od nůžkového skusu a vzorce zubů, pokud se
nejedná o vylučující vady.
VYLUČUJÍCÍ
VADY:
a) psi slabí povahou, kousaví a slabých nervů
b) psi s prokázanou "těžkou DKK"
c) monorchidi a kryptorchidi a psi se zřetelně nestejnými popř.
zakrnělými varlaty
d) psi s vadami uší, popř. ocasu
e) psi s deformacemi
f) psi s vadami chrupu při ztrátě:
- 1x P3 a dalšího zubu nebo
- 1x špičáku nebo
- 1x P4 nebo
- 1x M1, popř. M2 nebo
- ztráta celkem 3 zubů a více
g) psi s nedostatky v čelisti:
- podkus 2 mm a více
- předkus
- klešťový skus v celé oblasti řezáků
h) psi přerostlí nebo nedorostli více než o 1 cm
i) albinismus
j) bílá barva srsti (i při tmavých očích a drápech)
k) dlouhá patrová srst (dlouhá, měkká, nepevně přiléhající krycí srst s
podsadou, prapory na uších a bězích, huňaté kalhoty a huňatý ocas s
utvářejícími se prapory směrem dolů)
l) dlouhá srst (dlouhá, měkká krycí srst bez podsady, většinou s
pěšinkou na hřbetě uprostřed, prapory na uších a bězích a na ocase)